Georg Wenker a jeho německý jazykový atlas ♦ Georg Wenker und sein Deutscher Sprachatlas
Narodil se 25. 2. 1852 v Düsseldorfu jako syn obchodníka s uměním Johanna Gottfrieda Wenkera a jeho z Dortmundu pocházející ženy Wilhelminy Petriové. /Zemřel 17. 6. 1911 v Marburgu./
♦Er wurde am 25.02.1852 in Düsseldorf als Sohn des Kunsthändlers Johann Gottfried Wenker und seiner aus Dortmund stammenden Ehefrau Wilhelmine Petri geboren. /Er stirbt am 17. 6. 1911 in Marburg./
Z korespondence s jeho přítelem z mládí a pozdějším filosofem Paulem Natorpem je patrné, že se u něj již během školních let vyvinul značný zájem o lingvistická témata.
♦Aus Briefen an seinen Jugendfreund und späteren Philosophen Paul Natorp geht deutlich hervor, dass er bereits zu Schulzeiten ein ausgeprägtes Interesse an sprachwissenschaftlichen Themen entwickelt hatte.
Studoval filologii v Curychu, poté na Rýnské Univerzitě v Bonnu, dále na Filipské univerzitě, a disertaci obhájil na Ebenhardově-Karlově univerzitě v Tübingenu. Jeho disertace položila základní kámen „Jazykového atlasu německé říše“.
♦Er studierte Philologie in Zürich, dan Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität in Bonn, dan an der Philipps-Universität, und Disertation hat er an der Eberhard Karls Universität Tübingen abgeschlossen. Seine Disertation legte den Grundstein des „Sprachatlas des deutschen Reichs“.
Během studia nářečí Rýnské provincie si uvědomil, že jasná ohraničení mezi jednotlivými dialekty, která vždy považoval za daná, nejsou v souladu s realitou mluveného jazyka. Na základě toho vypracoval dotazník, složený z celkem 42 vět, které měli jeho informanti přeložit ze spisovné formy jazyka do svého místního dialektu. Tyto věty rozeslal, spolu s poznámkami ke zpracování, v dubnu 1876 do 1 500 jednotlivých škol v Rýnské provincii. Překlady/přepisy měly být vyhotoveny učiteli za podmínky, že byli tito rodáky z dané oblasti. V případě, že tomu tak nebylo, měli jim s tím pomoci žáci.
♦Bei der näheren Beschäftigung mit den Mundarten der Rheinprovinz wird ihm zudem deutlich, dass eine eindeutige Abgrenzung zwischen einzelnen Dialekten, die er immer als gegeben angenommen hatte, nicht mit der sprachlichen Realität in Einklang zu bringen ist. Auf dieser Grundlage erarbeitet er einen Fragekatalog bestehend aus 42 Sätzen, die seine Gewährspersonen ausgehend von der hochdeutschen Schriftform in ihren jeweiligen Ortsdialekt übersetzen sollten. Diese Sätze verschickte er, versehen mit einigen Hinweisen zur Bearbeitung, im April 1876 an 1.500 Schulen in der Rheinprovinz. Die Übersetzung sollte durch die Lehrer erfolgen, gesetzt den Fall, dass sie gebürtig aus dem Schulort stammten. Traf dies nicht zu, sollte ein Schüler bei der Anfertigung behilflich sein.
Vyhodnocení jednotlivých dotazníků bylo velice rychlé a již v následujícím roce Georg Wenker zveřejnil první publikaci ke svému jazykovému atlasu: „Rýnská dolnoněmčina“. Svazek měl být poděkováním učitelům, kteří na díle spolupracovali. Součástí je „Atlas nářečí Rýnské provincie“, obsahující i první mapu dialektů, vycházející z dat, získaných použitím dotazníku. Navazuje na původní popis „Rheinischen Fächers“, tedy stupňovitého průvodce rozdílů ve výslovnosti, a popis nejvýznamnějších pomyslných geografických linií (Isoglossen) mezi nimi: Benratherská a Uerdingerská linie.
♦Die Auswertung der eingegangenen Fragebögen erfolgte rasch und bereits im darauffolgenden Jahr veröffentlichte Georg Wenker eine erste Publikation zu seinem Sprachatlas: "Das rheinische Platt". Das Bändchen sollte als Dank an die mitarbeitenden Lehrer fungieren. Es enthält neben dem Textteil eine "Sprachkarte der Rheinprovinz", bei der er es sich um die erste publizierte Dialektkarte, deren Daten mittels Fragebogen erhoben wurden, handelt. Es erfolgt eine erstmalige Beschreibung des Rheinischen Fächers, also der gestaffelten Durchführung der Zweiten Lautverschiebung, und eine Benennung deren wichtigster Isoglossen: Benrather und Uerdinger Linie.
V průběhu pozorování Georg Wenker opakovaně věty přepracovával a rozeslal dotazníky do dalších oblastí německé říše. 1877 probíhá šetření ve Vestfálsku, 1879 v severním a středním Německu (a s tím i druhé šetření v Rýnské oblasti) a 1887 v jižním Německu. Celkem vzešlo po ukončení šetření 44 251 vyplněných dotazníků z celkem 40 736 spádových školních oblastí. Po vzoru šetření v jižním Německu následovalo na počátku 20. století rozesílání dotazníků po německojazyčných oblastech mimo německou říši (Sudety, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko). Současně s těmito šetřeními docházelo průběžně k vypracovávání publikací ke zjištěným výsledkům. Tak vznikl po „Rýnské dolnoněmčině“ 1878 „Atlas mluvnice Rýnské provincie severně od Moselu a okresu Siegen“ a 1881 „Atlas mluvnice severního a středního Německa“.
♦In der Folgezeit überarbeitet Georg Wenker die abgefragten Sätze mehrfach und versendet seine Fragebögen an weitere Gebiete im deutschen Reich. 1877 erfolgt die Erhebung in Westfalen, 1879 in Nord- und Mitteldeutschland (und damit die zweite Erhebung im Rheinland) und 1887 in Süddeutschland. Insgesamt liegen nach Abschluss der Erhebungen 44.251 ausgefüllte Fragebögen aus 40.736 Schulorten vor. Nach Vorbild der Erhebung in Süddeutschland erfolgten zudem zu Beginn des 20. Jahrhunderts Versendungen der Fragebögen in deutschsprachigen Gebieten außerhalb des deutschen Reichs (u.a. Sudetenland, Österreich, Schweiz, Liechtenstein). Parallel zu den weiteren Erhebungen erfolgt immer die Erarbeitung von Publikationen zu den Ergebnissen. So erschien nach dem "Rheinischen Platt" 1878 der "Sprachatlas der Rheinprovinz nördlich der Mosel und des Kreises Siegen" und 1881 der "Sprach-Atlas von Nord- und Mitteldeutschland".
Výřez z Wenkerovy mapy "Dům" ♦ Ausschnitt aus der Wenkerkarte "Haus"
Výřez s Wenkerovy mapy "Dítě" ♦ Ausschnitt aus der Wenkerkarte "Kind"
V roce 1889 byly dokončeny hlavní mapy pro sebraný Atlas mluvnice německé říše. Teprve ve 21. století je možné díky digitalizaci a možnosti prezentace rozsáhlých dat na internetu sledovat zpřístupnění veškerých materiálů. Nyní probíhá zpracování a příprava těchto materiálů Výzkumným centrem atlasu německé mluvnice v Marburgu, instituce založené Georgem Wenkerem, která se do dneška věnuje výzkumu dialektů a regionálních variací v německé jazykové oblasti.
♦Im Jahr 1889 wurden die Grundkarten für den gesamten Sprachatlas des deutschen Reichs fertiggestellt. Erst im 21. Jahrhundert kann mithilfe der neuen Möglichkeiten von Digitalisierung und Präsentation umfangreichen Datenmaterials im Internet eine Veröffentlichung des gesamten Materials erfolgen. Vorgenommen wird die Aufbereitung und Bereitstellung des Materials durch das Forschungszentrum Deutscher Sprachatlas in Marburg, der durch Georg Wenker begründeten Institution, die sich bis heute der Erforschung dialektaler und regionaler Variation im deutschen Sprachraum widmet.
Převzato a upraveno od autorky Charlotte Rein z webových stránek Institutu pro vlastivědu a regionální historii, více na:
♦Übergenommen von der Authorin Charlotte Rein aus den Webseiten des LVR-Institutes für Landeskunde und Regionalgeschichte, ziehe:
Georg Wenker - Institut für Landeskunde und Regionalgeschichte (lvr.de)
Další zdroje:
♦Weitere Quellen: